Formy šikanózního chování

Působení na možnosti terorizované osoby či oběti mobbingu adekvátně komunikovat

• Agresor nedává oběti jakoukoliv možnost komunikovat.
• Oběť je umlčována či neustále přerušována.
• Kolegové brání oběti v komunikaci.
• Kolegové na oběť křičí.
• Oběť je vystavena v souvislosti s pracovními úkoly verbálním útokům.
• Oběť je vystavena verbálním útokům v souvislosti se svým osobním životem.
• Oběť je zastrašována prostřednictvím telefonických rozhovorů.
• Oběť je vystavena verbálním výhružkám.
• Oběť je vystavena písemným výhružkám.
• Spolupracovníci odmítají s obětí jakýkoliv styk.
• Přítomnost oběti je přehlížena.

Působení na možnosti oběti udržovat společenské styky

• Agresor s obětí nemluví.
• Oběť má zakázáno s agresorem hovořit.
• Oběť je izolována stranou od ostatních.
• Kolegové mají zakázáno s obětí hovořit.
• Fyzická přítomnost oběti je popírána.

Působení na možnosti oběti udržet si osobní pověst

• O oběti se na pracovišti šíří pomluvy a lži.
• Oběť je očerňována.
• Oběť je terčem výsměchu.
• Oběti se říká, že trpí duševní chorobou.
• Agresor se snaží přimět oběť k psychiatrickému vyšetření.
• Panuje přesvědčení, že oběť trpí nějakou nemocí.
• Dochází k napodobování hlasu, gest, pohybu oběti.
• Oběť je vystavena verbálním útokům pro své politické či náboženské přesvědčení.
• Spolupracovníci osobní život oběti zesměšňují.
• Etnická příslušnost či národnost oběti se stává terčem posměchu spolupracovníků.
• Oběť je nucena vykonávat ponižující práce.
• Oběť je neustále kontrolována a na jejím pracovním výkonu jsou neustále hledány nedostatky.
• Rozhodnutí oběti jsou zpochybňována.
• Oběť je hanobena obscénními či ponižujícími výrazy.
• Oběť je vystavena sexuálnímu obtěžování.

Působení na pracovní situaci oběti

• Oběti nejsou přidělovány vůbec žádné úkoly.
• Oběti je odepřena jakákoliv činnost po dobu její přítomnosti na pracovišti.
• Oběti jsou přidělovány nesmyslné úkoly.
• Oběti jsou přidělovány pouze úkoly pod úrovní jejích schopností.
• Oběti jsou neustále přidělovány nové a nové pracovní úkoly.
• Oběti jsou přidělovány úkoly podstatně přesahující její schopnosti.

Působení na fyzické zdraví oběti

• Oběť dostává nebezpečné pracovní úkoly.
• Oběť je vystavena fyzické hrozbě.
• Oběť je vystavena fyzickým útokům za účelem jejího zastrašení.
• Oběť je vystavena fyzickým útokům s vážnými důsledky pro její zdravotní stav.
• Oběť je cíleně nucena utrácet velké peněžní částky.
• Na pracovišti oběti či u oběti doma jsou vyvolávány neshody.
• Oběť je vystavena sexuálním útokům.

(Beňo Pavel – Můj šéf, můj nepřítel, Jakub Chromý – Násilí na pracovišti)

1. Vše začíná konfliktem, který se konstruktivně neřeší – podle Kratze předchází každému mobbingu konflikt, který nebyl správně urovnán. Cituje Herakleita, který řekl, že „boj je otcem všeho.“ S konfliktem se setkáme tam, kde nastane napjatá situace, v níž se dvě na sobě závislé strany důrazně pokoušejí jednat navzájem neslučitelnými způsoby a uvědomující si, že jsou protivníci.

• Konflikty jsou poruchy narušující běžný chod práce a způsobující dočasnou dezorientaci. Vyvolávají stres. V konfliktní situaci nemůžeme být uvolnění ani veselí, naopak cítíme napětí a jednáme pod tlakem.
• Konflikty mají sklon k eskalaci, zasahují stále víc lidí a témat, rozšiřují se a zintenzivňují.
• Konflikty nutí k řešení a nelze je prostě jen tak přejít, ale je třeba je urovnat, aby opět došlo ke shodě mezi stranami konfliktu a bylo možné vrátit se k plnění každodenních úkolů.
• Konflikty mezi jednotlivými stranami vznikají, tomu se často nedá zabránit a mnohdy to není ani žádoucí. Především je zapotřebí nesmírné citlivosti a schopnosti reflexe, abychom konflikty včas rozpoznali a analyzovali. Máme-li je překonat přiměřeně a bez negativních následků, je vhodné používat příslušné strategie, jejichž cílem je řešit a urovnat nastalé spory způsobem přijatelným pro všechny strany.

2. Systematicky vykonávaný psychický teror – jestliže se konflikt nevyřeší konstruktivně, změní se ojedinělé jízlivosti, zášti nebo zákeřnosti v systematický a cílený psychický teror. Nevyřešený konflikt ustoupí do pozadí a při pozdější analýze už nikdo ani neví, jaké různice mobbing vyvolaly. Šikanovaná osoba je zatlačena do role oběti a vydána napospas nepřetržitým útokům původce mobbingu. Je čím dál zranitelnější a citlivější a neustále se zhoršuje její psychický a fyzický stav. Postupně to ochromí její odolnost; není schopna „vykrývat“ cílené výpady, neboť se tomu její organismus brání. Oběť ztrácí sebedůvěru, sílí u ní symptomy stresu a dostavuje se strach o holou existenci. Trpí stále intenzivnějšími pocity strachu a izolace, pochybuje o sobě čím dál častěji a projevují se u ní psychosomatické poruchy. Tlaku se snaží čelit absencemi a je stále méně schopna řešit situace. Roste nejistota a vytěsňování z kolektivu. Oběť se chová tak, jak od ní její trýznitel očekává. Pak se přidávají i spolupracovníci, kteří dojdou k přesvědčení, že by se klidně obešli bez dotyčného a že je pro ostatní jen stále větší přítěží.

Mezi mobberovy zlomyslnosti patří:

• Neustále zpochybňuje profesní kvalifikaci a odbornou kompetenci oběti.
• Poskytuje jí stále menší prostor k vyjádření.
• Oběť mobbingu není zvána na porady, pracovní setkání apod.
• Je odsunuta do odlehlé kanceláře a izolována.
• Oběť se mění v „persona non grata“ – nežádoucí osobu.
• Jsou jí zatajovány informace potřebné k plnění úkolů.
• Kdykoliv promluví, je permanentně přerušována.
• Stává se terčem ustavičných posměšků.
• Předmětem nepřetržité kritiky je její práce a soukromý život.
• Původce mobbingu často až puntičkářsky hledá na své oběti nedostatky a nenechává na ní nit suchou.
• Ústní a písemné výhrůžky jsou na denním pořádku.
• Mobber intrikuje za jejími zády.
• Oběť je ponižována a ostouzena, očerňována u nadřízeného, trýzněna a šikanována.
• Oběť dostává v krátkých intervalech nové a nové úkoly, aby si nemohla ani na chvilku vydechnout.
• Kolegové, kteří projeví solidaritu se šikanovanou osobou, dostávají „žlutou kartu“.
• Původce mobbingu hodí na oběť své vlastní nebo smyšlené chyby.
• Nedovolené otevírání nebo zadržování pošty určené šikanované osobě.
• Její očividné zásluhy jsou pohrdlivě označovány za nevýznamné.
• Pedantsky se kontroluje a dokumentuje její přítomnost na pracovišti.

3. Reaguje personální vedení (zveřejnění případu a zásah nadřízeného) – pokud nadřízení delší dobu odbývali střety mezi zaměstnanci s tím, že jde o jejich soukromou záležitost, o přechodné hádky a projevy špatné nálady, budou přinuceni aktivně zasáhnout ve chvíli, kdy klesne pracovní výkon celého oddělení. Mobbing snižuje výkon; oběť mobbingu není schopna pracovat naplno a mobber plýtvá časem a energií na další útoky, což se odráží na chodu a financích společnosti.

Mobber obvykle dosáhl toho, co požadoval, firma začíná řešit problémy příliš pozdě a pokusy o urovnání sporu jsou neúspěšné. V tomto pokročilém stadiu je většinou pozdě. Původce mobbingu si upevnil své postavení, neprojevuje pochopení a nesnaží se zanechat asociálního chování. Personalisté hodnotí většinou situaci stejně jako mobber, který zůstává nepotrestán. Veškerá obvinění směřují spíše k šikanované osobě, která už nemá sílu se bránit, výkon se snižuje a nakonec je všemi hodnocena jako neschopná a je přeložena na další oddělení, což může po opětovném testování kolegů skončit dalším mobbingem.

4. Oběť mobbingu je vyloučena z podnikového společenství – pokud ani přeložení problém nevyřeší, bývá téměř pravidlem rozloučit se s obětí co nejrychleji, aby nedošlo k ještě větším škodám. Protože tomu však brání pracovně-právní předpisy a není možno zaměstnance s těmito důvody propustit, je nepřímo tlačen k odchodu z firmy. Kvůli vyčerpání odchází oběť obvykle dobrovolně, nebo je odstavena na vedlejší kolej, což ji dříve či později k odchodu „dohodou“ přinutí.

Po tomto procesu mnohdy není oběť mobbingu schopna nastoupit do nového pracovního poměru, protože je třeba nejprve dlouhou medicínskou rehabilitací „napravit“ zdravotní následky mobbingu, nebo nezpůsobilost k výkonu výdělečné činnosti vyřeší příslušný důchod. Šikanované osoby trpí psychosomatickými onemocněními, která jim brání kvalitně vykonávat zaměstnání.