Tato webová stránka používá cookies

Pro zlepšení služeb používáme cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami. Přečtěte si více o tom, jak cookies používáme a jak je můžete případně odmítnout.

STOPPER | Stres na pracovišti
Logo ESF

Stres a stresové situace mohou úzce souviset s mobbingem. Stresové situace na pracovišti mohou šikanu vyvolávat nebo ji podporovat. Zároveň podléhají oběti šikany i pracovní kolektiv, jež je součástí mobbingu, přímému i nepřímému stresu.

Stres je stav, který je doprovázen fyzickými, psychickými či sociálními potížemi nebo dysfunkcemi, a který je výsledkem toho, že se člověk necítí schopen vyrovnat se s požadavky či očekáváními do něj vkládanými. (Vymezení stresu na pracovišti podle rámcové dohody EU).

Eurstres – v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším nebo lepším výkonům. Stanovování reálných cílů, odstranění překážek v práci a omezení pracovní nejistoty.

Distres – nadměrná zátěž, která jedince poškozuje a vyvolává onemocnění či dokonce smrt.

Stresová reakce probíhá na základě individuálního emočního vyhodnocení našeho organizmu na danou stresovou situaci. Tato stresová reakce zajišťuje přežití a připravuje nás buď k útěku, boji, nebo paralizaci. Projevuje se zrychleným tepem, dechem, roztažením cév, zvýšením krevního tlaku apod.

Symptomy:

  • Tělesné – únava, poruchy zažívání, bolesti hlavy, nevolnost, bušení srdce.
  • Emocionální – podrážděnost, úzkost, přecitlivělost, otupělost.
  • Duševní – nerozhodnost, porucha soustředění, pocity neschopnosti a sníženého sebevědomí.
  • chování se projevuje stres nespavostí, nechutenstvím, závislostmi a izolací.
  • pracovním prostředí se může odrážet stres nejen na pracovním výkonu, chybovosti, zvýšením kontrolních mechanismů, bezpečnosti práce, vyšší úrazovostí, nemocnosti i fluktuaci, snížením zisků, snížením inovací, zhoršení pověsti a neschopnosti konkurovat.

Mezi indikátory stresu, podobně jako u mobbingu, patří:

  • Zvýšení únavy, klesá celková energie.
  • Zvýšené tělesné i duševní napětí.
  • Pocit zátěže a bolesti.
  • Nárůst či snížení hmotnosti.
  • Snížení výkonu.
  • Snížená schopnost udržet pozornost a soustředění.
  • Nesoustředěnost, podrážděnost.
  • Zhoršení krátkodobé i dlouhodobé paměti.
  • Uznat, že se ve stresové situaci nacházím.
  • Nepředvídatelnost reakcí.
  • Neschopnost efektivní organizace práce a dlouhodobého plánování, nepředvídatelnost následků rozhodování.
  • Zvyšování chybovosti.
  • Úzkosti, deprese, bezmoc, skepse.
  • Výskyt přeludů a poruch myšlení.
  • Mizí zájem a nadšení.
  • Častá pracovní absence.
  • Užívání léků, vznik závislostí (kouření, alkohol).
  • Spánková absence.
  • Přesouvání odpovědnosti na druhé.
  • Změna osobnosti.
  • Psychosomatická onemocnění.
  • Povrchní řešení problémů.
  • Vyhrožování sebevraždou.

Stres na pracovišti se odráží i v novele zákoníku práce (ZP), která není v této chvíli odsouhlasena. Podle návrhu bude zaměstnavatel povinen vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, včetně předcházení riziku stresu spojeného s prací a riziku násilí a obtěžování na pracovišti. Jedná se o nové povinnosti, všeobecné preventivní zásady, ze kterých bude zaměstnavatel povinen vycházet při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření. Zaměstnavatel bude mít dosavadní povinnost respektovat zákon o zákazu diskriminace a dodržování rovnosti na pracovišti rozšířenou o předcházení negativním jevům na pracovišti. Tato nová povinnost je zařazena do části ZP.

Zaměstnavatel je povinen dodržovat preventivní opatření, aby ke stresu při práci nedocházelo. Jestliže zaměstnanci v důsledku stresu vznikne škoda, např. dočasná pracovní neschopnost, a z toho důvodu ztráta na výdělku, může ji proti zaměstnavateli uplatňovat. Podle dosud platných pracovněprávních nebo jiných předpisů je to možné tehdy, jestliže škoda vznikla porušením povinnosti zaměstnavatele, která je stanovena v právním předpisu. Např. porušením zákona o zákazu diskriminace nebo o porušení povinností, které má zaměstnavatel při vytváření pracovních podmínek a prostředí (např. poskytování bezpečnostních přestávek při práci s břemeny, s počítačem apod.) Po novele ZP bude „stačit“ k uplatnění náhrady škody zaměstnancem porušení právní povinnosti nově stanovené v ZP, jestliže by se prokázalo, že škoda vznikla v příčinné souvislosti se stresem (je jeho důsledkem) a zaměstnavatel nesplnil povinnost, aby tomuto stresu předešel, nevytvořil podmínky na pracovišti, které by stresu předcházely. 

Příčin stresu může být velmi mnoho. V dnešní době je člověk ve stresu dlouhodobě především z velkého pracovního vytížení, nejistoty či strachu ze ztráty zaměstnání, výskytu vztahové patologie nebo jako reakce na pracovní prostředí a styl řízení. Chronický stres tak přispívá k opakujícím se podobným stresovým reakcím včetně dopadu na imunitní systém, který je potlačován a není možná regenerace a uvolnění.